RETRO
Začnu příběhem z fotografického pravěku. Když mi bylo asi 9 let, "objevil" jsem dírkovou komoru tak, že na prázdninách u babičky se sešla příznivá konfigurace několika okolností. Na zahradě byla kůlna s dřevěnými vraty, ve kterých byla malá díra po suku. A protože uvnitř naproti nich byla vápnem bílená stěna, tak se na ni za slunečného dne v podvečer, když bylo slunce nízko nad obzorem, promítal obraz zahrady, i když vzhůru nohama. Ideální camera obscura :-) Když můj tatík, už v té době fotograf, viděl můj zájem, dal mi ke čtení knihy o fotografování, z nichž nejstarší začínaly právě popisem dírkové komory. Tak jsem od verneovek plynule přešel k technické literatuře a brzy jsem si vyrobil svoji komoru s jednou stěnou z pauzovacího papíru jako pomůcku pro kreslení. Další prázdniny jsem s tatíkem absolvoval svůj první "workshop" s dvouokou zrcadlovkou Flexaret a první focení naostro a následně alchymii v temné komoře. Pokračovalo to dva roky na to s filmováním na 8mm film, ale to už je jiný příběh...
DIGI
Z plnoformátu 6x6 cm jsme přešli na kinofilm až do roku 2002, kdy došlo k prvním pokusům s půjčeným digitálem. Svůj první digitální kompakt Minolta Dimage S414 jsem si koupil v roce 2004 za první výplatu v novém zaměstnání po předchozí nepříjemné zkušenosti bez práce. V roce 2012 začala moje éra zrcadlovek s digitálem Nikon D5100.
SOUČASNOST
Nyní fotím stále na techniku Nikon, mám rád přirozený styl fotek a věřím, že v jednoduchosti je krása. Nemám přísně vyhraněnou specializaci a nebráním se žádnému žánru. Od roku 2019 jsem se začal věnovat i zakázkovému focení jako fotograf na volné noze, fotím v Brně a blízkém okolí.